Stařecká soutěživost a KFC. Pohyb a aktivní stáří, to je život!

Víc než příběh se mi líbí poutavý styl, jakým je to napsané.

Londýn - venčení pejsků obrázek je původní
pražské důchodce si dovedete sami představit...

Dnes jsem se shodou několika neplánovaných událostí dostal až na samý okraj Prahy. Bylo brzké ráno – skoro osm. Řada paneláků a jedno malé KFC. Směřoval jsem přímo k němu. Byl jsem ještě rozespalý, ale to, co jsem uviděl, mě celkem rychle probralo. Před vchodem do KFC se kupilo asi šest důchodců a netrpělivě sledovali pobíhající obsluhu uvnitř a čekali na okamžik, kdy se otevřou dveře.

Říkal jsem si, že menu od KFC je určitě lákavé, ale důchodci přece nechodí tak hojně do těchto typů restaurací. Možná je to nějaká zbloudilá letka, která hrdě čekala před Billou a něco nebo někdo je sem zavál.

Vůdcem fronty byla drobná stařenka s květovanou sukní, sakem, asi o pár čísel větším, a kozačkami na podpatku. Neměla ani kabelku, peněženku, prostě nic. Jen na tváři byl vidět úsměv, který evokoval něco jako vítězství. Působila opravdu plná síly a pocitu, že dokázala něco ohromného. Za ní už jen pár staříků přešlapávajíc na místě. V tu chvíli se dveře otevřely. Všichni se úprkem hnali dovnitř a to do jednoho místa – ke stojanu na deník METRO. Už mi bylo vše jasné, žádné další vysvětlení jsem nepotřeboval. Tečkou za tím vším byla reakce vůdčí stařenky, která, když opouštěla KFC, se na mě podívala a zakřičela: „Ha, ha, poslední!“. Ano, opravdu jsem byl dneska posledním.

Já pamatuju na dobu, kdy jsem jezdil do školy přes Anděl a už v sedm tam stepovali důchodci před Mekáčem a těšili se, jak si dají cheese za dvacku nebo kafíčko za 35,-

Jsem čekal, že si jdou zadarmo pro BSmart je to docela slušná porce.


Zdroj: sociální sítě facebook komunita odposlechnuto