 |
| Vážně - životní osudy |
21. 4., tedy na Velikonoční pondělí, jsem šla večer po Kampě a proti mě šli tři bezdomovci. Vypadali sympaticky, tak jsem se s tím jedním na chvíli dala do řeči:
B: Dobrý večer, neměla byste drobáček?
Já: No, tady máte. A počkejte, nemáte hlad? Mám u sebe sušenky, jestli chcete.
B: No, hlad mám, ale když já bych radši vajíčko... nemáte vajíčko? Jsou ty velikonoce a já žádný neměl!
I přes všechen stesk po vařeném vajíčku byl nakonec rád za ty sušenky a ještě se loučil slovy "Bůh vám žehnej".
