 |
| CESTUJEME SPOLU |
4:30 ráno, tramvajová zastávka Anděl
Vedle zastávky si povídá mladá holka s klukem. Spíše holka samotná povídá.
Já udržím jen tak tak otevřené oči, ona však filozofuje jako královna:
"No, a co prostě teď chci, je uspořádat si život. Dát všemu nějakej řád. Uspořádat si ten život tak, aby měl řád. Takže si prostě na to vezmu dovolenou, naplánovala jsem si, že vymaluju doma s Anežkou, abychom se trochu sblížily. Protože řád potřebuješ i doma. I v práci, prostě celkově v životě chci řád."
Kluk se jen trochu skepticky zeptá:"No dobře, ale řád...jak si takový řád představuješ?"
Holka: No prostě tak, že budeš mít v životě všechno uspořádaný."
"No, a co prostě teď chci, je uspořádat si život. Dát všemu nějakej řád. Uspořádat si ten život tak, aby měl řád. Takže si prostě na to vezmu dovolenou, naplánovala jsem si, že vymaluju doma s Anežkou, abychom se trochu sblížily. Protože řád potřebuješ i doma. I v práci, prostě celkově v životě chci řád."
Kluk se jen trochu skepticky zeptá:"No dobře, ale řád...jak si takový řád představuješ?"
Holka: No prostě tak, že budeš mít v životě všechno uspořádaný."
